Dobrý skutek se vrátí

V rodě Linků měli černou ovci rodiny. Strýček Vladimír. Za války se zavřel s kamarády do sklepa jejich vyhlášeného lahůdkářství v Praze. Místo aby vydělal na vzácném alkoholu jmění na černém trhu, s kumpány vypil nejlepší láhve vzácného francouzského koňaku. 

K tomu neplatil 7 let daně, prý aby poškodil nacisty. Ovšem to berní úřad po válce nezajímalo a chtěl to doplatit. Rodina musela prodat obrazy a vše, co mělo nějakou hodnotu. Tak daně dodatečně uhradila a nepřišla o obchod. Nakonec stejně přišli úplně o všechno, protože po roce 1948 jim vzali i jejich vyhlášený obchod.

Střih. O 40 let později...

Mladý český kytarista Rudy emigroval do Švédska, kde se zamiloval do krásné Anny. Ta studovala film a toužila po studiu v USA. Sympozium ve Stockholmu navštívila v r. 1983 řada osobností a jednou z nich byl profesor Frank Daniel z Columbia University. Všichni se s ním chtěli seznámit. Anna s Rudym vystáli frontu a představili se mu. Frank se zvědavě plynulou češtinou zeptal: "Rudy Linka? Lahůdkářství Linka v Havlíčkově ulici?" 

"Ano, vlastnil ho můj děda Alois a pak strýc Vladimír," odpověděl překvapený Rudy.

Frank se rozzářil: "Nejkrásnější čas jsem prožil ve sklepě s tvým strýcem Vladimírem, kde jsme celou válku pili ten nejlepší francouzský koňak. Co ty tady vlastně děláš?" Rudy vysvětlil, že právě emigroval a chodí s Annou a ona si přeje studovat na Columbijské univerzitě. Frank na to řekl: "To zařídíme." A zařídil. Za rok oba letěli studovat do USA.

Dnes Rudy patří mezi deset nejlepších jazzových kytaristů na světě.

Z této příhody plyne ponaučení: Dobrý skutek se vždycky vrátí. I když čas nemusí hrát hlavní roli.

Zdroj: Rudy Linka - "Na cestě domů... vždycky"