Inspirace pro štěstí

Jedna z možností, jak si zlepšit náladu, jsou procházky v přírodě. Kamkoliv ven – do parku, k řece nebo třeba do lesa… Je prima, jak se u nás mění roční období a každé má svoje krásy.

Stačí půl hodina venku, nyní ve sněhu a nálada ze zlepšuje. K tomu si uvařit pak v teple čaj a otevřít si knížku… Poslední dobou mě oslovily knihy Josefa Formánka, který prožil těžké chvíle v životě. I díky jim mu pak bylo dáno poznání o jedno/duchosti stěstí. 

O tom, že se každý můžeme rozhodnout, jestli budeme šťastní nebo nešťastní. V jednom rozhovoru popsal: "Chci, aby se všichni mojí blízcí měli fajn. Například se už nedívám na televizi, ale když se dívá žena s dětmi, jdu a dívám se s nimi. Ležím tam, praská v kamnech a je mi hezky, je to pro mě symbol pohody a podstatné je, že tam jsem s nimi. To je ten domov – to není tenhle barák, i když ho mám rád a má tady pro mě u lesa velké kouzlo…"

Nebo: "Když dostatečně dlouho nic nechceš, vážíš si všeho a děkuješ za všechno, co máš, Bůh Ti dá poznání. …"

Ke smyslu života: "Máme se tu něco naučit. Když se někomu dívám déle do očí, je to pro mě tak silné, že mám mokré oči, protože najednou vidím jeho utrpení a vnímám pocit, že jeho bolest cítím. Cítím hluboký soucit. Uvědomuji si, že každý máme nějaké trápení a silně vnímám, že všichni jsme jeden."

Líbily se mi jeho knihy Dvě slova jako klíč a Kniha o tichu. "Dřív jsem pořád něco chtěl, byl jsem nespokojený, pochyboval a také se bál smrti. Teď se spousta tužeb ze života vytratila a místo toho přišla dětská radost ze všeho…"

Přeji krásný adventní čas prožitý v klidu a pokoji. 

Zdroj: časopis Meduňka