Klid lesního mnicha

Mladý Švéd jménem Björn, úspěšný ekonom, se jednoho dne rozhodne zbavit veškerého majetku a uchýlit se k prostému životu v chudobě, či spíše jedno/duch/osti v klášteře jako mnich. "Možná se mýlím", je jedna z manter Björna Natthiko, která ho oslovila během 17ti leté meditace v lesním klášteře v severovýchodním Thajsku /a v Anglii/. Jako šálek lahodného čaje působí jeho slova, plná klidu, ticha a laskavosti. 

Přesto, že se domníval, jak má hodně věcí v hlavě vyřešeno, po 17 letech se vrátil domů do Švédska a byl překvapený, jaké nástrahy obyčejného života a úzkosti ho náhle svíraly. Björn, který měl být tak klidný a moudrý a rozvážný a místo toho... rok plný trápení. I k tomuto utrpení se vyznává v inspirativní knize Moudrost mnicha. Upřímně se podělí o myšlenky, které mu v životě podsouvaly: Nejsi dost dobrý.

"Pravý lidský, duchovní rozvoj nespočívá v učení se různým strategiím, ale spíše v umění zbavovat se vlastního nákladu, nepodléhat často našim myšlenkám. Čím lépe umíme naslouchat našemu nitru, tím více se nám rozvaha a klid stávají vlastními a uvnitř pak můžeme najít světlo." Po návratu ho oslovil jeden švédský film, kde bylo heslem dobré, vstřícné hlavní hrdinky: "Každý, koho potkáš, se potýká s něčím, o čem nemáš ani páru. Buď milá. Vždycky."

Dostal jméno Natthiko, což znamená Ten, jenž se stává moudrým. Vyznává se, jak měl na začátku na každého svůj názor, hodnotil lidi. Pokud ale chceme s někým dobře vycházet, pak existuje jen jediný klíč - naučit se mít rád tuto osobu přesně takovou, jaká je. Po zvládnutí úzkostí po návratu do Švédska, se podělí o získané zkušenosti na přednáškách a skupinových meditacích a nakonec i knižně. Jeho slova jsou plná optimismu, odpuštění, empatie, jemného humoru a je z nich cítit naděje.

Zdroj: Björn Natthiko Lindeblad - Moudrost mnicha