Spokojenost i ve 100 letech

Sobotní odpoledne, čas jako stvořený na výlet. Při procházce z Bílého Koně (fakt se tam pasou hnědo-bílí koně) nedaleko Žižkova stolu jdeme žluto-zeleno-hnědě zbarvenou krajinou ke kapli u Luže. Po chvíli už cesta vede lesem, potkáváme s manželem houbaře a naše fenka Sára je nadšená, může běhat bez vodítka..., má ráda volnost a svobodu. Kráčíme krajinou, jsem spokojená. Klid, nikde nikdo...

Přicházíme ke zřícenině hradu Košumberk. U prvních domů si prohlížím zahrádky rozzářené bílými květy chryzantém a podzimními hvězdnicemi pro změnu modře a fialově svítícími za plotem... Kocháme se tou nádherou a pokračujeme dál až ke hradu. Z ohrady pod hradem nás pozoruje jelen...

Dojdeme do parku Hamzovy léčebny mezi stoleté stromy lesoparku. Pokračujeme v procházce udržovanou zahradou kolem rehabilitačních pavilonů. Všude jsou vozíčkáři a lidi s berlemi trénují chůzi. Využívají hezkého počasí. Návštěvy směřují do kavárny uprostřed parku. Pociťuji chlad. Svítí sice slunce, ale těším se na cokoliv teplého.

Vybíráme stolek na slunci, po chvilce si k nám přisedá vkusně oblečený starší pár. Odhaduji přes osmdesát let. Paní je krásná, usměvavá, spokojená, směje se milým zvonivým smíchem a je tak sympatická... Neodolám a dáváme se do řeči.

Jezdí si do lázní odpočinout, při vstupní prohlídce se jí lékařka ptala, co bere na srdce - nic. Co bere na tlak - nic. Lékařka zpozorněla. Vyjmenovala další orgány a možné zdravotní potíže, ale paní jí odpověděla: "Já beru jen ráno tři česneky, jinak nic." Pak prozradila, že přítel vedle ní sedící, se letos dožívá 101 roku.

Jsem velmi překvapená a ptám se znovu, kolika že let? A to opravdu mluví o elegantně oblečeném pánovi vedle mě sedícím, který si v klidu pije kávu? Prý se paní doktorka taky divila. A přišla se na něho podívat, že ještě nikdy neviděla stoletého člověka. Na rozloučenou jsem se dozvěděla, že už spolu chodí tři roky....

Je mi s těmito vlídnými lidmi tak dobře, že se mi ani nechce rozloučit. Vydáváme se na zpáteční cestu... a mě napadá - až se náš obličej začne plnit vráskami, ať si víc připomínáme, co ještě můžeme, než abychom vzdychali nad tím, co už nemůžeme.

Tato paní esence nepotřebuje, je spokojená a klidná. Pokud vy ale ano, ozvěte se. Ráda vám pomůžu dostat se do pohody.