Legenda o vášni

Cestou na Křížový vrch v Moravské Třebové míjíme sochu Anny, která nám připomíná dávnou lásku Anny a Josefa. Odehrála se před dvěma sty lety a je vystřižená jak z Romea a Julie. Jen s tím rozdílem, že tento příběh se opravdu stal.

Na slavnosti císařských střelců v roce 1818 se na střelnici v Moravské Třebové seznámili Anna a Josef Herkner, syn purkmistra. Ten bydlel na náměstí v domě č. 23 s renesančním arkýřem. Mladí lidé se do sebe zamilovali na první pohled.

Anna žila v nedalekém Karlíně, byla dcerou revírníka a Josef si byl jistý, že potkal tu pravou na celý život. Neuměli si představit život jeden bez druhého. Rodiče Anny ale jejich lásce nepřáli, měli pro ni vyhlédnutého jiného ženicha a Annu doma hlídali. Josef několikrát žádal o její ruku, ale v myslivně byl vždy hrubě odbyt. I jeho otec, starosta města, s jejich vztahem nesouhlasil. Po zákazech rodičů byla Anna Gläserová doma i zamykána. 

V letech 1819-23 si psali dopisy a vídali se tajně. Nenaplněná láska trvala několik let a Annu nakonec rodiče začali nutit ke svatbě s jiným. Nešťastná Anna prosila, přemlouvala, ale k ničemu to nevedlo. Ani Josefovi jeho rodiče nenaslouchali, měli s ním jiné plány. Poslední smutný dopis Anna napsala Josefovi v r. 1823.

Anna se musela vdát za Franze Gromese, syna rychtáře z Linhartic. Nešťastný Josef na jižním svahu Křížového vrchu, dominantě Moravské Třebové, vybudoval krásnou zahradu. Z té pozoroval dům, vzdálený několik kilometrů, kde jeho láska Anna bydlela. Toto její vynucené manželství ale trvalo jen krátce, začala chřadnout a po roce Anna umírá na chrlení krve.

Zoufalý Josef den po pohřbu mladé ženy na hřbitově na Křížovém vrchu její tělo v noci tajně vykopal. Odnesl ho postranní brankou na svou zahradu na jižním svahu vrchu a uložil ho do vrstvy růží a černého hedvábí. Josef zde pobýval dlouhé hodiny, nikdy se nesmířil s koncem jejich vztahu. Na svátek sv. Anny r. 1825 osvětlily cestu ze Třebové k Josefově zahradě pochodně. Ohně plály i na zahradě, u nového hrobu Anny. Pochodně vytvořily nápis "Tobě tam" a "Ať se místo jmenuje Annino odpočinutí"/ Annenruhe. K tomu v pozadí hrála hudba. Tato událost přitáhla pozornost obyvatel Moravské Třebové i Linhartic.

V roce 1838 se mladý muž zastřelil. Poté zahrada zpustla. Tím by smutný příběh mohl skončit, upadnout v zapomnění a patřit už jen do říše legend...

Ale o sto let později v roce 1924 se objevila na hřbitově prázdná rakev v Annině hrobě. V roce 1934 dělníci v pískovcovém lomu na místě bývalé zahrady objevili skalní sluj s kostrou mladé ženy, zabalené v černém hedvábí a ležícím ve velké vrstvě květin. Bylo jasné, že příběh se zakládal na pravdě. A tak se Anna vrátila do původního hrobu Gromesů. Na něm se později objevila socha plačící dívky - Anny s mramorovou tabulkou s nápisem:

 "Zde odpočívá Anna Gromesová, rozená Gläserová, pohřbená zde 25. 1. 1825 a znovu pohřbena 29. 6. 1934. Ať láska trvá třeba za hrob, však za hřbitovní zdí ať je mír."

Tato Annina socha byla nyní opravena a umístěna na místo jejího tajného spočinutí do Josefovy zahrady. Postupně se k tomuto místu Plačící Anny a ke krásné vyhlídce na Křížovém vrchu vydávají lidé nejen z Moravské Třebové, aby si připomněli dávný příběh velké lásky až za hrob.