Má drahá hříšná lásko

Během života nás čeká řada změn, zkoušek, nástrah... všechny lásky, svazky, rozchody, těhotenství, porody, odchod z domova, nástup do škol, zaměstnání, stěhování, ne/schopnost udělat důležitá rozhodnutí... směřujeme díky nim ke štěstí? Zaujal mě příběh starý dvě staletí... Co asi cítila hlavní hrdinka tohoto příběhu a dozvíme se někdy, jak se opravdu odehrál...?

Krásná vévodkyně Kateřina Vilemína Zaháňská. Známe ji jako zasněnou a laskavou kněžnu z Babičky. Lehce smutnou ženu s melancholickým úsměvem. Jaká ale skutečně byla a proč se na konci knihy dle Boženy Němcové vyjádřila o babičce Barunky - "Šťastná to žena?" Copak ona snad nebyla šťastná?

Tato oduševnělá a nadaná žena byla jiná, než ženy její doby. Velmi vzdělaná, bohatá, okouzlující. Dnes bychom ji označili jako kosmopolitní, žila v Rusku, v Čechách, v Polsku, ve Vídni, v Paříži, pobývala v Londýně.... Být mužem, byla by významným politikem, patrně ji diplomatické schopnosti byly dány do vínku po dědečkovi. Ten byl rádcem a dokonce favoritem ruské carevny.  

Ale i tak se zapsala do dějin, vedla tajná jednání v Ratibořicích s ruským carem i pruským králem proti Napoleonovi, kterého z duše nenáviděla. Bylo o ní hodně napsáno. Ale jak jsme se mohli domnívat, že známe její život, její skutečné pocity, příběh její lásky? Na základě dopisů s Klemensem Metternichem, které se našly se po válce, se ujal názor, jaký hluboký osudový vztah mezi nimi byl. Badatelé označovali tento vztah jako největší a nejsilnější pouto, které Kateřina Vilemína i Metternich prožili. Dopisů se našlo na 600, takže vztah to byl... ale... Klemense okouzlila, vnímal bezprostřední Kateřinu jako zásadní ženu svého života, ovšem byl ženatý a měl pět dětí... A bylo mu jasné, že rozvod nepřipadá v úvahu. V politice té doby se odpouštěly milenky, ale ne rozvody. Věděl, že by jeho kariéra skončila a to pro něho nepřipadalo v úvahu.

Kateřina věděla, jak mocný je to muž, v dopisech k němu se stylizovala do role blízké přítelkyně a často využívala všech prostředků, aby dosáhla svého záměru. Např. aby zasáhl ve prospěch blízké osoby, pomohl ji, změnil svůj názor na někoho, koho ona doporučuje... Stavěla se do role jeho obdivovatelky. Ona byla velmi inteligentní a Metternich dost ješitný.... Kateřina zůstávala v listech spíše rezervovaná, ale on ji zcela propadl.

V té době si ve Vídni otevřela salon. Patrně tam se v roce 1813 potkala s lordem Frederikem Lambem, mladým britským diplomatem z významné rodiny. Vévodkyně byla dle popisu půvabná, měla světle hnědé vlasy, velké hnědé oči a nádherně tvarované ruce. Byla štíhlá, vysoká 167 cm.

Ale jaké překvapení! V Anglii se nedávno, po dvou stoletích, našly v pozůstalosti anglické rodiny milostné listy Kateřiny a Frederika. Anglická rodina je dovolila publikovat až na konci 20. století. Z nich vyplývá, že Kateřina s ním v této době měla vášnivý a vřelý vztah. Dopisy ve francouzštině a angličtině byly přeloženy do češtiny a vydány pod názvem "Má drahá hříšná lásko". Frederik ji miloval, v dopisech je vidět silný cit, který k němu Kateřina chová, píše mu důvěrně, vášnivě. Tolik po ní toužil Metternich a ona přitom prožívala svůj velký příběh s jiným mužem.

Kateřina a Frederic byli velmi zamilovaní, Metternich to tušil, žárlil, upozorňoval Kateřinu, že Frederik je záletník... a dával Kateřinu sledovat. Na jednu stranu si Klemense cenila jako přítele a nejmocnějšího muže Rakouska a nechtěla ho rozhněvat. Dle obsahu listů Frederikovi můžeme spatřit vévodkyni jako moderní a laskavou ženu. Psala upřímně... Odjela za ním i do Londýna. Je vidět, jak si přála společnou budoucnost. Pro jeho rodinu nebylo ale tento svazek možné legalizovat, protože Kateřina byla dvakrát rozvedená. Z tohoto důvodu ani nemohla být představena anglické královské rodině. Jejich vztah trval snad dva roky. Ale co my jen víme? Z dalších pramenů vyplývá, že byli společně viděni v kočáře ve Vídni ještě několik let poté.

Jaké emoce skutečně prožívala, co asi cítila? Navenek obdivovaná, krásná, ale v nitru? Byla štastná a spokojená? Jak se můžeme domnívat, že víme, jaký život žila? Až po 200 letech se našly její listy Frederikovi a ty její život, o kterém jsme se domnívali, že ho známe, staví do jiného světla. Tak se až nyní "náhodou" dozvídáme, že se její příběh odehrál jinak. Kateřina se za několik let vdala potřetí, toto manželství uzavřela s hrabětem Karlem Schulenburgem v roce 1819.

Frederik se oženil až po její smrti, ve svých 59 letech. A její dopisy celý život opatroval. Dokonce se dochoval s dopisem i pramen jejích vlasů, který mu poslala. Třeba zjistíme na základě DNA příbuznost s Boženou Němcovou (česká strana požádala o provedení analýzy - uvažuje se, že BN byla možná dcera Kateřininy nejmladší sestry Dorothei).

K tomu ale po prvním těžkém porodu nemohla mít děti. Dcerku Gustavu dala po porodu k adopci a celý život toho litovala. Byla jednou z nejoslnivějších žen své doby. Zdá se, že přece musela být šťastná....V Babičce se zdá být kněžna záhadně smutná, tak ji popisuje Božena Němcová. Jak nás mohlo napadnout, že víme, co žila, po čem toužila, co si přála? Jen se domníváme, jaké emoce, vztahy, city prožívali... Známe jen střípky z jejich životů, svá tajemství si vzali sebou...

Zdroj: Helena Sobková - Tajemství Barunky Panklové; Děvana Pavlíková - Má drahá hříšná lásko; Alois Jirásek - Na dvoře vévodském; Božena Němcová - Babička